Blahopřeji vám k šikovnému Frantovi a přeji mu plno dobrých nápadů a oběma stále dobrou náladu a také dost elánu ke zvládnutí všech zahradních i jiných prací.

Děkuji za některé informace pro mě úplně nové. Vzhledem k tomu, že mi víra v Boha nebyla dána, musím věřit sama v sebe. Určitě bych ale při takovém bloudění také děkovala někam tam nahoru.

Je to nádhera. Lahodí to duši o oku. Otázka je, jak by cena této směsi lahodila kapse. Kdysi jsem si jakousi luční směs koupila, od té doby si semínka získávám sama. U té krásné Plzeňské květnice by to šlo asi těžko. Ještě navštívím vámi doporučené stránky.

Mnoho nesplněných přání lze splnit, ale hlavně vlastním přičiněním, ne, aby to za nás dělal pro naše potěšení stále někdo druhý. Díky!

Jano a Pavle, moc prima cestopis a fotky. Těším se vždy na pokračování.

Je dobře, že jste se s námi podělila o své "radosti i strasti". Sama jsem dnes moc ráda, že jsem se nakonec nátlaku šéfky neubránila. Dnes jí za to patří dík.

Kostelík dvou svatých jsem našla. Dost mě překvapilo, že byl stavěn už za Němců.

Myslím, že dělání všechny chmury zahání a po únavě z aktivit se pěkně spí.

A hned je hezčí den!

I já jsem znala jednoho takového kantora. Byl postavou malinký a přesvědčený straník. Utahovali si z něj kolegové i studenti. Když ho chtěli naštvat, položili třeba na první lavici igelitku s anglickým nápisem. Jeho to hrozně rozčílilo, jak přejí západním kapitalistům, začal jim dělat ideovou přednášku a bylo po zkoušení. A to oni právě chtěli.

Eliško, vypadá to tam opravdu moc hezky. Ani se nedivím, že to tam máte rádi. Krásné fotky.

Místo nukleární bylo u někoho nukreální. Připadá mi, že se nějak špatně vyslovuje hláska l v kombinaci s další souhláskou, proto ji lidé nahrazují hláskou r.

První hezká byla, i druhá potěšila. Těším se na lázeňskou do třetice.

Teda, Vy té noblese chvílemi dáváte na triko! Ale jsem ráda za informace o Karlu Kramářovi.

Lituji, že jsem se tam nikdy nepodívala. Před více než 20 lety jsem jako návštěvníka vojenského archivu poznala pána z Bergenu s manželkou. Byli to skvělí lidé, už v důchodu. Většinu roku žili v chalupě kdesi v lesích i bez elektřiny. Přitom Gunnar byl dříve šéfem nějaké firmy. Mluvili i o lidech, jací jsou přímí a poctiví. Chalupu nechávali otevřenou, kdyby někdo zabloudil, aby tam případně mohl přespat. Jednou se to stalo, že tam někdo přenocoval a za jakousi konzervu jim tam nechal s poděkováním peníze. To bych chtěla zažít u nás!

Jsem přesvědčena, že vám se tam líbilo i za pošmourného počasí. I fotky tomu nasvědčují. Usmívám si, když si vzpomenu na svůj někdejší první zážitek s čipovou kartou v hotelu. Otevřít dveře s ní šlo, ale netušila jsem, že musí být zasunutá ve zdířce i v hotelovém pokoji, jinak nebudou fungovat světla. :-D

Mně to připadá nějaké zbytky pomrzlých hub, ale možná je to úplně jinak.

Výborné, ale máte to za pět! *****

Elenko, krásně dušičková, skvěle načasovaná, děkuju.

Nákupní Centrum černý Most - tam bych v životě nešla. Projížděla jsem tam často autem při návratu domů a jímá mně hrůza doposud, když odtamtud jedu někam autobusem. Jste statečné, že jste se tam vypravily. Menších obchodních center je v Praze více a mám je blíž.