To je zajímavé. My jsme na SŠ měli branná cvičení vždy celá škola se všemi studenty a byla to cvičení v terénu. Tedy pochod "kamsi" - cíl znal jen velitel (učitel předmětu Branná výchova), který různé třídy objížděl na motorce a dával dílčí pokyny. Např. pochodovat jako vojenský útvar, vlevo hleď, vpravo hleď, vojenský pozdrav, ohlášen nálet - vyhledat úkryt, nasadit plynové masky, další cíl podle mapy, kterou dostal velitel útvaru - učitel. Vzpomínám na průšvih přesluhujícího učitele - starého pána v důchodu. Rozpršelo se a on pochodoval s deštníkem. Našeho generála zřejmě naštvalo, že musel jezdit na motorce. ZŘEJMĚ NEMĚL DOST PENĚZ NA TRABANTA.

Myslím, že dřív byli lidé daleko fyzicky zdatnější a odolnější. Dobře, že se takovéto akce dělají alespoň ukázkově. Takový zábavný den se musí všem líbit. Pokud jsou ovšem naladěni na stejnou notu. Podala jsi to moc hezky!

Vzpomínám na něj v dobrém.

Tak tady můžu zodpovědně doporučit plemeno Bolonský psík. Jsem jejich chovatelka a s tímto plemenem už žiji 20 let. Mám doma 2 fenečky a jednoho pejska a doufám že se v listopadu dočkám štěnátek

To je pravda, ale škoda, že na fotkách není nějaká korpulentní dáma, abychom viděli, jak docílí zkombinovat úzké kalhoty a obří svetr.

I přes smutné dohry to byla krásná dovolená, ale kde jsou ty fotky? Šup s nimi do Galerie .

Krásná a neotřelá slovní spojení mě vždy znovu nadchnou. Případný smutek není pláčem nad rozlitým mlékem, ale vyjádřením hlubokého prožitku, který není dán každému. A pokud ano, málokdo ho dokáže takto zprostředkovat slovy.

Nemám sice komu pohádku vyprávět, ale ráda si ji prožiji sama, i když ne v tak kouzelném prostředí jako Vy. Víla mi hodně připomíná mou šátečkovou vílu Bereniku, kterou jsem si koupila předloni na trzích v Berouně. Přeji Vám oběma, ať společně nebo jednotlivě, ještě hodně světel lásky.

No snad to začíná... Spíše mám zkušenost , že jsou profláknuté určité trasy, kde je to jak na Václaváku. Hodně chodíme s manželkou a všude. Bohužel někdy nepotkáme ani človíčka. U nás v Krušných horách potkáváme z 80% Němce.

Perfektní video a bezvadná přehlídka. Už jsem to napsala na chatu i60, ale tam to záhy zajede za roh. Pro mě to je od pohledu nejlepší přehlídka z dosavadních, a to hlavně proto, že tam jsou opravdu modelky, které vizáží a hlavně postavami jsou různorodé, ale normální české. Tak jsem si to vždy představovala a Hanka L. to tak zorganizovala. Má mou velikou pochvalu a ostatní také za svou bezprostřednost.

Libore, to se mi líbí. Takhle "blbnout" na stáří neumí každý. Najít si koníčka a vložit do něho celou svou duši. Musím se ale přiznat, že já si osobně nedovedu představit, že bych v dvoupokojovém bytě jednu místnost manželovi přenechala celou. Moje děti bydlí daleko, kde by přespaly, když přijedou? A ještě -my ženy si takhle koníčky dokážeme vytvářet taky. Snad se zde mnou uvedené neurazí, když je dám za příklad - není to myšlené ve zlém, ale jako výraz mého uznání. Např. Eva M. a její Bertík, Alena T. a její cedulománie + nádherné fotky, Elena V. - fotky + čtení pro seniory, Hanka P. - organizování zájezdů....., jenom tady na íčku, co jich je. Nelze všechny vypsat - takže vám které jsem zde neuvedla, se omlouvám.

Asi už se stávám cynikem a nic si nepředstírám. Asi jsem divná, ale opravdu se ze stáří nedokáži radovat. Nic totiž už moc pozitivního nepřináší,ale záleží na jednotlivém věku a nadstandartních možnostech. Pak je možná stáří ještě bujaré.

Moudrý článek, jen ta péče ve zdravotnictví silně pokulhává za sliby. Gerontologie dokonce byla zrušena jako samostatný obor a přitom seniorů přibývá a péče ubývá. Ovšem zlepšení vidím v nedohlednu. Za vším jsou peníze, které na péči starých a bezmocných chybí. Kéž by se už začalo skutečně blýskat na lepší časy, ne jen slova, ale skutky !

To vypadá nádherně, krásné obrázky. Mám ráda koupání v zatopených pískovnách. Třeba na Lhotě u Mělníka.

chápu Vaši zvídavost o dění na ulici. Já si zase krátím cestu v MHD tím, že pozoruji cestující a v duchu si říkám:" Holka, ty nemáš doma zrcadlo, že jsi se vymódila jak na maškarní bál?" nebo sleduji z pozoce sedícího, jak mají hlavně muži, vyprané kalhoty - podle toho poznám, kdo je sám a kdo má pořádnou manželku. V létě se k tomu přidává "čichová" zkouška. Slyším, o čem spolu diskutují cestující mezi sebou nebo na koho křičí do mobilu. To je můj "sociologický průzkum".

Souhlasím, zrovna nedávno se hlavní protagonisté Vlaků včetně Jiřího Menzela, kteří jsou ještě naživu, sešli a připomněli si některé natáčené scény. Josef Somr se už k razítkování nechtěl hlásit, tak to tam za něj náznakově předvedl někdo jiný. To už není důležité. Jitka Zelenohorská vytvořila s Václavem Neckářem ve filmu Skřivánci... opravdu skvělou dvojici.

Díky za ukázku. A poznala jsem ten pravý kabát, myslela jsem , že černý...Ať ti to příště zase vyjde. Vypadala jsi tak šťastně....

Hani, moc dobře Té chápu. Dělám to taky tak. Sbírám a sbírám. Z Hvaru jsem si přinesla semena nocenjy, znáš ji? Možná, že ji i pěstuješ. Pak jsem si taky nasbírala semínka z krásné tmavomodré kytky, ale jméno nevím. Tak uvidím na jaře. Přejí Ti, aby se kytičkám u Vás pořád dařilo.

Zbývá dodat: A mám smysl pro humor. S tím musím souhlasit, s chutí čtu všechny Hančiny články.

Je to milé i v odpoledních hodinách.