Přehled posledních diskuzních příspěvků
Stále platné (?) Murphyho zákony
Libuše Křapová 17.3. 09:06
Bezva, Ivo, zasmála jsem se. K 1. zákonu - Pes je vlastně jen žaludek na čtyřech nohách pokrytý srstí.“ - Libušin dodatek - A s velkým srdcem plným lásky.
Paní Heřmánková se zase ztratila
Mirek Hahn 17.3. 08:25
Velmi silný příběh, skvěle napsáno ! To mi bude dlouho ležet v hlavě.
Chcete podnikat? Začít můžete klidně i po padesátce, nebo v důchodu
Veronika Maďarová 16.3. 21:23
Začít po padesátce mi vůbec nepřijde pozdě, spíš naopak. Člověk už má větší odstup, méně iluzí a často i lepší přehled o tom, co skutečně umí nabídnout. Jen bych si dala pozor na to, aby nápad nebyl postavený na malých, drahých improvizacích, které se špatně škálují. Pokud by šlo o vlastní produkt pro zákazníky, počítala bych rovnou s větší sérií. Dobře se mi to četlo na https://www.gom.sk/
Světový den spánku
Daniela Lender Chaloupková 16.3. 19:34
Pěkné, výstižné, vtipné :-)) Dostala jsem chuť na kávu, i když už ráno dááávno bylo :-))
Když město na chvíli vystřídá venkov
Daniela Řeřichová 16.3. 17:09
Vlaďko, moc krásné fotky typického předjaří, kdy se zima ještě nevzdává, ale příroda již fandí novému životu...
Bájky, ktoré nesú v sebe posolstvo: Myš poľná a myš domáca
Iva Bendová 16.3. 12:46
Aničko - s touto bajkou a jejím poselstvím velmi souzním. Děkuji za poutavý cyklus k zamyšlení.
Velikost 42. Takovou nosí Češky. Není třeba se tím trápit
Jitka Caklová 16.3. 08:21
Nedočetla jsem ani do konce a stačí. Pro mě jsou lidé, ženy obzvláště, zrcadlem, ve kterém vidím a vnímám, jaká nechci být, nebo naopak a netýká se to jen zevnějšku. Od dětství až po dospělost jsem byla vedena k praktičnosti, nikoliv k dokonalosti. V mládí jsem na to žehrala, dnes jsem za to rodičům vděčná. Umět být sama sebou není lehké a já jsem konečně ve stavu, kdy se mohu se svým věkem, ale i postavou chlubit. Což jsem ve čtyřiceti až sedmdesáti letech rozhodně nemohla ♥♥♥
Hliník se vodstěhoval do Humpolce
Zdeněk Pokorný 16.3. 08:01
Danielo hned zrána jsem si jako první věc přečetl Tvůj článeček a hned se mi tento den rozsvítil. Děkuji.
Saarloosův vlčák - málo známé plemeno s povahou vlka a srdcem věrného přítele
Ingrid Hřebíčková 15.3. 14:43
To jsou překrásní psi. Můj sen byl takový vlčák, ale tím, že tady na vesnici bylo mnoho zubožených, hladových koček, bylo nemožné si ještě k tomu pořídit velkého psa. Aspoň jsme zachránily se sestrou dva malé psy. Když jsme se sem nastěhovaly, přišlo nám k našim třem kočkám 16 hladových koček. Samozřejmě jsme je začaly krmit. A hledaly pro ně další pomoc.
Příběh kocoura Vítězslava Jimramovského
Iva Bendová 15.3. 09:09
Krásné, dojemné, milé... Moc děkuji za pěknou ranní chvíli, pane Jaromíre :-)
Den mezi skalami: hrad Sloup, lesní divadlo a jeskyně poustevníka
Alena Tollarová 15.3. 08:25
O skalním hradu Sloup a jeho okolí jsem tu psala loni - https://www.i60.cz/clanek/detail/37080/vzhuru-na-hrad-sloup-a-do-modliveho-dolu. Je tam všude krásně :)
Hluboká orba
Olga Škopánová 15.3. 07:57
Ten příběh je o odpuštění a znovu přijetí člověka chybujícího což může fungovat pouze tehdy pokud se marnotratný syn skutečně napravil a nezačal promrhávat otcův majetek. Jinak škoda, že v Bibli není také příběh o marnotratné dceři, ale chápu, že genderovou vyrovnanost v Bibli čekat nelze.
Zápisník starého muže: Věci poslední
Jana Šenbergerová 14.3. 13:52
O moudrosti přírody nepochybuji, dokonce ani v případě, že lidé odcházejí příliš brzy. Zřejmě mají splněno. Hezky rozjímavý článek.
Jó, autobusák, ten tvrdej chleba má
Zdeněk Pokorný 14.3. 09:17
Hezky napsáno. Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Hezký den.
Fejeton na radostné sdělení - Jsem doma!
Iva Bendová 14.3. 07:51
Děkuji za pěkný fejeton, Honzo. Stalo se mi kdysi, že jsem se ocitla v novém, již roky vybudovaném domově jiným párem lidí a nahradila, po asi roční pauze, jeho ženskou část. Dlouho jsem se tam necítila jako doma. Až, když jsme postupně vyměnili většinu vybavení, ten pocit přišel. Trvalo to několik let. Ale stejně to nedosáhlo 100%. Je fajn, když se hnízdo staví v páru od prvního stébla. A nebo sám sobě a po svém. "Doma je tam, kde si mohu pověsit svůj klobouk," řekl kdysi klasik, tak jsem asi moc komplikovaná...
Galerie NoD – součást kulturního prostoru v Dlouhé ulici na Starém Městě v Praze
Alena Velková 13.3. 18:16
To může být zajímavé.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.