Přehled posledních diskuzních příspěvků

Jsem blázen

Hana Šimková 19.1. 07:13
Ale nejste blázen. Kdo by nechtěl ochutnat slunce s vílou.

Nejvíce nominací na Českého lva mají filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán

Daniela Řeřichová 18.1. 16:48
Viděla jsem nominované filmy a budu držet palce Šarlatánovi a Krajině ve stínu.

Co my známe, a naši potomci se učí

Dana Kolářová 18.1. 12:38
Paní Vargová, možná by bylo lepší odsadit odstavce, lépe by se četlo.

Prošla jsem zpět bránou času

Vladislava Dejmková 18.1. 10:00
Moc zajímavé, děkuji za přiblížení.

Obyčejné odpoledne

Daniela Řeřichová 18.1. 08:27
Hezká procházka, lampy dodávají fotkám zajímavou atmosféru.

Čas dobrých přání

Anna Potůčková 17.1. 11:23
Soni díky za krásný článek. Tvoje vize do tohoto současného roku by se mně moc líbila. Nezbývá, než popřát aby všechno to co zminuješ vyšlo a na konci roku bychom všichni mohli dopsat slovo: SPLNĚNO

Děti manžela mě přinutily prodat byt

Martin Vrba 17.1. 09:57
Jo – podobným mužům bych v případě, že podlehnou své chvilkové slabosti síle vůni nové ženy, aby to chvilkové pobláznění po vyrovnání svého a galaktického tlaku neřešili rozvodem a novým sňatkem z nerozumu, ale jen onou známou větou pana Kristiána: „Zavřete oči, odcházím!“ A jen si vzpomněli na nějakou větu z manželského slibu, například tuto: “Já, odevzdávám se tobě, a přijímám tě za svého manžela. Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí.“ :)

Variace na hru - Co bych si vzala na pustý ostrov

Helena Votíková 17.1. 09:47
Paráda, ještě bych přidala střídání čtvero ročních období, tak jak pamatujeme. Léto s krátkým teplým deštěm a duhou, a aby se zase lidé uměli radovat z maličkostí a blbinek a neškaredili se na sebe.

Na procházce v Letenských sadech

Martina Růžičková 17.1. 08:14
Věro, moc hezky jsi svoji procházku Letenskými sady nafotila. Prima ti ji oživili lidé i místní zvířecí obyvatelé. Ráda jsem se s Tebou prošla, platanovou alejí zvláště :-).

Stylová dámská bižuterie oživí každý outfit

Martin Vrba 16.1. 15:03
Obdivuji ženy, které i ve vyšším věku neztrácí smysl pro humor a dokáží se takto krásně pitvořit a zakoketovat a fotografy obdivuji, že se to nebojí zveřejnit. Krásná fotka! Pokud se jedná o fotku z lékařských kruhů, která dokumentuje pro studenty medicíny stav po akutní mozkové mrtvici, tak se omlouvám všem za nemístný optimismus. :)

Virová anabáze dvojího pohledu na koronavirus SARS CoV-2, kterou nelze přehlédnout, pokud se logicky uvažuje

Hana Šimková 16.1. 13:18
Víte pane Romane, že už v tom guláši, který tady probíhá se už asi nic nastavit nedá. Je to tak nepřehledné a v některých případech naprosto nepochopitelné, že by snad musel přijít zázrak. Říká se, že zázraky existují a tak se modleme, aby přišel.

Klavírní sonáta č. 16

Dalibor Polanský 16.1. 11:08
Krásný příběh, moc se mi líbí. (:-))

Nevydařený konec i začátek

Daniela Řeřichová 16.1. 09:08
Děkuji za sdělení, z něhož je smutno, ale poslední věty zní optimisticky. Přeji vám oběma už jen samé dobré zprávy a hlavně, ať se brzo zotavíte a naplno se můžete radovat z děťátka v rodině.

Trochu divočiny neuškodí. Platí to v každém věku

Martin Vrba 16.1. 08:39
„Z různých anket mezi muži vyplynulo, že leopardí vzor na ženském oblečení nemají rádi. Prý jim připadá příliš vyzývavý, až vulgární.“ Šel jsem za tím jako leopard a zjistil jsem, že ankety byly prováděny u mužů pod chomoutem a dokonce i pod pantoflem a vždy pod bedlivým dohledem manželek a tchyní. Taková anketa nemá tedy žádnou vypovídací hodnotu, to jistě uznáte. Ale zároveň jsem zjistil, že ty ženy, které si myslí, že jim leopardí vzory přirostly k tělu a nosí je i v 80 a výše, že u nich se už nejedná tolik o módu, ale spíše o pověru trenérů, že se nemá měnit vítězná sestava – u nich tedy vítězná módní sestava, která jim umožňuje vzdorovat smrti i v tak požehnaném věku. :) (osobní zkušenost: Když si manželka ve 40 letech vypůjčila na svatbu kamarádky takové tygří sexy šaty s výstřihem, tak jsem nejdříve žárlil (na svatbu jsem nebyl pozván) a pak jí ty samé koupil, abych z toho měl něco na koukání a pro předehru i já)

Příběh na 50 slov: Ssssssss!

Marie Novotná 16.1. 08:12
Stále stejné, studeno, sníh, slunce se schovalo.Smějme se sluníčkově.

Chrápání je normální. Pozor, toto tvrzení je nesmysl, ronchopatie může také signalizovat zdravotní problémy

Milan Pepo 15.1. 14:28
Opět článek, který naprosto, ale naprosto ignoruje mé vědecké pojetí. Chrápání u mužů je NORMÁLNÍ, neboť je zakódováno v naší genetické výbavě. MY MUŽI totiž chrápáním CHRÁNÍME své nejbližší. Vysvětlím... Kdysi jsa unaven po splnění celodenních pracovních a večerních intimních povinnostech jsem se otočil na bok a ihned usnul. Ráno dočerstva vyspaný jsem se ptal novomanželky jak se vyspala ona. ,,Milííí... ty hrozně chrápeš." Copak to. Za chvíli si začali stěžovat i polohluší sousedé a sousedky, důchodci v našem vchodu. Já za to vážně nemohl. Ono už to bylo u některých na trestní oznámení, že ruším noční klid atd. Nepomáhalo nic. Ani oficiální léky, ani přípravky z televizní reklamy ani babské rady, že spát na břiše ( nemůžu, jsem tlustej, celou noc bych se houpal), ani jakási rada spát ve stoje... no prostě nic. A pak jsem objevil jakousi studii na kterou přišli američtí vědci a na nich nezávisle sovětští a na nich ještě nezávisleji mongolští. Tak jak to bylo , nebo je s tím chrápáním a ochranou rodiny? V hlubokém pravěku obsadila pračlověčí tlupa krásnou jeskyni. Takovou jedna plus dvacet. Nájem žádný, ventilace dobrá, topení zdarma. No a když se ti naši prapratátové vrátili večer zmožení celodenním honěním různých srstnatých mamutů a hrochorožců a já nevím čeho ,tak se svalili na hromadu kožešin a hned usnuli a začali příšerně, ale příšerně chrápat. Jednou za hluboké noci šel kolem té jeskyně obrovskej, chlupatej pramedvěd. Kouká na tu jeskyni a povídá si: ,,Pane, jo, to je jeskyně, to by byl bejvák..." Jenže najednou... z jeskyně se ozvalo hromové ,,Chrrr!!! Chrrrr!!! Brrr!!! Chrrr!!!" To jak ti naši praprapradědové chrápali. A to si představte, že ozvěna to ještě umocňovala. Medvěd se smutně podrbal chlupatou prackou za chlupatým uchem a povídá si smutně: ,,Do pr..., taková krásná jeskyně a už je obsazena." A táhl dál. Takže tak. Tedy milé dámy. To chrápání máme vskutku geneticky zakódované. A když váš miláček nehorázně chrápe, tak vás tím jen chrání. Protože věřte, že je lepší bejt ráno nevyspaná, než sežraná jeskynním medvědem. ;-)

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.