Je to zajímavě krásné a rázem si připadám jako ve středověké poezii, která dodržovala určitou ustálenou formu. Pro mě by to bylo příliš náročné, protože by mě to myšlenkově svazovalo, ale to neberu jako přednost, naopak. Zajímalo by mě, jak jste se k takovému básnění dostal?

Fandím panu Císaři a celé generaci poctivých motocyklových závodníků. Šestidenní jsem s tatínkem a bratry sledovala, motorky měly v naší rodině nezastupitelné místo.

Jano, přiznám se, že na jedničku jsem to neměla. Trochu víc mi zatopil Gándí. Ale nakonec mi zbývala neumístěná ta metoda pasivní resistence, tak jsem to s ním spojila - a jak vidím, tak můj tip byl správný. Chybu jsem však udělala u 17. a 18. Neustále si pletu volty s watty, tak jsem ty dva pány přehodila. Všechno ostatní jsem vydedukovala dobře. Díky za dobrou zábavu.

Nemám takový smysl pro humor, ale škarohlíd přece jen asi nejsem. Tvé vyprávění se mi jako vždy líbí.

Zní to dost drsně, ale myslím, že nejste zdaleka jediná, kdo takto uvažuje, na té či té straně. V dnešním chaosu a výrazné absenci lidskosti na nejvyšších místech (všude ve světě) není divu, že se lidé uchylují čím dál víc ke "konspiračním teoriím". Děkuji.

Krásný příběh s psí slečnou. Také jsme měli podobnou. To byl jeden z nejkrásnějších zážitků mého života.

Zuzko, kdykoliv si přečtu tvou báseň, mám jen dva pocity - tolik bych toho chtěla k ní říct, ale myšlenek je moc a žádná ke tvým slovům nedosáhne, nebo mám v hlavě absolutní prázdno, ve kterém vnímám jen ozvěnu tvých slov.

Krásné různorodé fotky, moc mě potěšily.

Po ránu mě to potěšilo, díky.

Nezapomenutelný herec a navíc muž, kterému stáří slušelo. Byl příliš akční na to, aby odpočíval v pokoji. Jen co se porozhlédne a odpočine si od rušného života, přeji mu další úspěšnou cestu.

I já jsem už párkrát zapřemýšlela, zdali všechny ta starosti a dření okolo dětí byly k něčemu a zdali, kdybych je dala do dětského domova neměla výrazně usnadněný život.

Krásné, i když pro mě nedostižné. Proč se vlastně vžilo označení, že je někdo trouba?

Omlouvám se za ten druhý sloupec. Vrtala jsem, do čeho jsem neměla a "v něm jmenovaní" mi to asi dali najevo. :-)

Opět jsi i Ty posílila mé přesvědčení, že v každé době lze najít něco hezkého, jen je třeba se umět dívat, ani nemusíme hledat. Díky.

Dobrá zpráva, která dává naději.

Důchodci v senátu to ještě budou chtít podržet. A ta valorizace mi pomůže jak, když mám uchopit dvaadvacatého...

Ukázka, že i ve složitější době nemůže člověk zcela rezignovat na svůj osobní život a zalézt někam do kouta. Doufám, že příběh spěje k dobrému konci.

Přeložila jsem si v překladači "thumbs up" a musím souhlasit s p.Monikou Pokornou :-)

Martino, jako vždy nádherné fotografie a zasvěcený článek, děkuji.

Už podle názvu mi to připadlo nějakou exotiku, v tom třetím bych rozpoznala gruzínštinu. Jsou to lákavé pokrmy, ale pro mě jako jedince neuskutečnitelné. Ale mnohé to určitě inspiruje, díky.