Je to opravdu nezvykle komplikovaný osud, v němž se odrážejí různé lidské povahy. Snad alespoň ten Péťa dopadl docela dobře.

V roce 1969 jsem porodila svou první dívenku a pak mne v porodnici převezli na pokoj, kde se mnou ležely dvě profesorky, které učily na střední škole v Blansku - velmi dobře jsme si vzájemně povídali. Nejvíce mne zaujala ale jedna z nich, která žila nějaký delší čas se svým manželem ve Španělsku, který jako inženýr tam pracoval na montážích. Vyprávěla zážitky ze země, pro většinu z nás tehdy nedostupné - ale co mne nejvíce tehdy zaujalo: "U nás lidé hlavně chodí do práce, pak po odpolednách budují chaty, staví domy, ale vlastně nežijí. Ve Španělsku je to jinak - tam většinou lidé tak nedbají na to, aby měli lepší a honosné zařízení bytu nebo lepší dům než soused, ale tam prostě žijí. Už v podvečer chodí krásně oblečení a upravení do kaváren, restaurací, tancovat - prostě nikdo nesedí doma - tam celé rodiny žijí společně venku a baví se se svými příbuznými, přáteli, sousedy..."

Ano, zvířata jsou mnohem chytřejší, než bychom byli často ochotní připustit. Vaší ztráty je mi líto, vím, jak to bolí

Tak to já jsem superandělská ( stínová )tchýně.Moje děti žijí s partnery již dost dlouho,ale ani mne nenapadne,se jim do něčeho montovat.Je to jejich volba,jejich život,jejich domácnost.Když potřebovali pomoc,tak jsem šla,udělala a šup zpět do svého.Není nad to,když je mezi rodiči a dětmi mnohasetkilometrová vzdálenost.Já zatím nic nepotřebuju,vše si udělám,opatřím,zařídím sama.Neotravuji telefonováním,necpu vlastní starosti druhým.Možná jednou,ale do té doby nechám děti žít jejich vlastními životy.

Mně osobně se nejvíc líbí snímek č. 3 a 8.

Věrko, prošla jsem s vámi a děkuji, nohy mě nebolí a zase jsem se obohatila o krásnou přírodu, je vidno, že park se udržel přes vichřici a to je dobře.

Opět krásná poezie. Děkuju Zuzano.

Na tanec mám krásné vzpomínky a nejraději sleduji taneční soutěže . Sama jako velmi mladá jsem soutěžila v tancích a docela úspěšně , ale můj tanečník se oženil a začaly být problémy . Najít dobrého tanečníka bylo dost obtížné a tak jsem nakonec s tancem přestala. Dlouho ještě po soutěžích jsem si shovávala taneční šaty ,ale pak jsem si řekla ,netančím já , ať jdou tančit ještě moje šaty. Předala jsem je jedné úspěšné tanečnici a sledovala , jak vítězí a jak jí to sluší. Stále tanec miluji , ikdyž můj manžel nikdy rád netančil. Moc hezký článek i foto. Dík.

Bezva, akorát v poslední větě článku zůstal ne překlep, ale nedoklep - PS Knížku o krkovi. Z fotek mi došlo, že se jedná o knížku krtkovi. Prima zkouška odhalování, co tím bylo míněno.

Pane Farský, velmi hezky jste popsal tězké období s nemocí. Váš pravdivý příběh je posílením pro ostatní, kteří nemají tolik optimismu a naděje. Přeji hodně sil do dalších dní.

Jendo, krásné. Ale víš, že mám radši básně rýmované. :-)

To je divné, že to dceru takhle naráz přepadlo. Projev bych odhadovala spíš na důsledek nějaké nepříjemné jednorázové události. :-D

Před lety tam žil bratr maminky.Moc ráda jsem tam jezdila,je to krásné město.Ze zahrádkářské kolonie už zbyla jen ta vodárenská věž,dnešní rozhledna.Je úžasná.Jů,to bude krása.Díky za pozvání,ale tento termín nemůžu.

Líbí se mi název Altán smíření. Různá pamětní místa by měla zůstat hezky udržovaná, ať je má ve své správě kdokoliv.

S manželem jsem se seznámila na seznamce, on vdovec. Prožili jsme spolu čtyři roky a nakonec jsme uzavřeli sňatek. Střídavě jsme žili buď u něj v domečku nebo u mě v domečku. Jezdili jsme spolu na wellnessové pobyty, byli jsme několikrát u moře. On pracoval i já stále pracuji. Vše jsme zvládli. Třeba střídavě vařili, manžel zase pro mně udělal skleník s aut.zavlažováním, postavil s kamarády krb a vůbec jsme žili velmi aktivně. Bohužel o Vánocích r.2018 skonal. I pozdějším věku se lze seznámit a prožít kus hezkého života.

Něco podobné jsem četla už mnohokrát. Myslím si, že v seniorském věku každý, kdo si chce udržet váhu, ví, co se mu nejlépe osvědčuje. Článek se hodí spíš pro nižší věkové kategorie.

A všechno odvál čas, jen naše mladí zůstalo v obrázcích zakleté. A my se ptáme "bylo - nebylo"?

Když šedá není nudná … :-)

Jano, hlavně, že to dobře dopadlo, pes byl asi z okolí a od majitele, tedy jestli nějakého měl, je to nezodpovědné. V horším případě byl vyhozen z auta.

Hezký výlet a bezvadné fotky. Děkuji.