Moje letošní novoroční procházka patřila zámeckému parku ve Zruči nad Sázavou. Zámek je přes zimu veřejnosti nepřístupný, ale to mi nevadilo. Přestože první dochovaná písemná zmínka o zručském panství pochází až z roku 1328, jeho historie se začala psát pravděpodobně již počátkem vrcholného středověku. Hrad byl založen na okraji strmé skály nad pravým břehem řeky Sázavy. Prvním majitelem a zároveň stavitelem hradu byl Heřman ze Zruče, poté vlastnili panství od roku 1334 více než 200 let Kolowraté.

Rodový erb Kolowratů obsahuje modrý štít se stříbrno-červenou orlicí ve zlaté zbroji. Od raného novověku nese orlice Krakovských z Kolowrat na krku zlatou korunu. Klenotem na zlatě korunované turnajové přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly jsou orlí křídla, stříbrné a červené se zlatým perisoniem (páska na orlích prsou). Páni z Kolowrat se hlásí k rodovému heslu Věrně a stále - zůstávají vždy věrni své zemi, panovníkovi a Bohu.

V roce 1553 koupil panství od Kolowratů Jiří Kalenic z Kalenic. Díky tomuto rodu byla Zruč v roce 1561 povýšena na městečko. Rodový erb Kaleniců (stříbrné buvolí rohy na červeném štítě) převzalo město Zruč nad Sázavou a používá ho jako svůj městský znak dodnes.

Roku 1885 koupil zručský velkostatek i se zámkem stavitel železnic Jan (Johann) Schebek (1815 - 1889), původně selský syn ze Sedlčan, později český železniční stavitel a podnikatel, od roku 1864 společník a spoluvlastník soukromé stavební společnosti Lanna a Schebek. Firma se specializovala především na výstavbu železničních tratí a silničních staveb v rámci Rakouska-Uherska, zejména na tehdejším území Koruny české. Jan Schebek se postupně stal jedním z nejbohatších podnikatelů v Čechách. Kromě několika statků v Posázaví mu patřily i nemovitosti v Praze včetně reprezentativního Schebkova paláce, zvaného Andělský dům, nedaleko Václavského náměstí (nyní pracoviště CERGE Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu ČR). Dům je chráněn jako kulturní památka České republiky.  Jan Schebek je pohřben v největší hrobce na pražských Olšanských hřbitovech, kterou Schebkové sdílejí s rodinou Lannů. Na její výzdobě se podílel i sochař Josef Václav Myslbek.

Sochu Jana Johanna Schebka, přezdívaného ,Král železnic', naleznete v zámeckém parku poblíž bývalého panského zahradnictví. Sochu nechal umístit do zámeckého parku syn Adolf Schebek v roce 1899, kdy jeho slavný otec zemřel. 

Syn Adolf Schebek (1855 - 1911) nechal zámek v letech 1891 až 1894 přestavět v pseudogotickém stylu. Stal se stavebním železničním inženýrem, převzal rodinný podnik a v 90. letech 19. století zrealizoval (mimo jiné) stavbu trati společnosti Místní dráha Světlá - Ledeč - Kácov (SLK) z Kácova do Světlé nad Sázavou. Po níž se možná svezou i účastníci květnového íčkařského setkání. Především za politické úspěchy získal v roce 1899 Adolf Schebek titul barona a rodový znak (viz výše). 

Před vstupem do zámeckého areálu si prohlédněte Kostel Povýšení sv. Kříže, o němž se již zmiňuje nejstarší dochovaná listina z roku 1328. Na části zdiva v kostele prý byl nalezen letopočet 1150, což by mohlo dokladovat dobu prvního osídlování Zruče. Z původní svatyně se dochovaly pouze části obvodového zdiva lodě a zřejmě také věže. V průběhu 17. či 18. století byly ke kostelu přistavěny kaple a sakristie, po následném požáru byl obnoven a rozšířen. K obnovení hřbitova už nedošlo, nalezené kosti byly uloženy do márnice pod kostelem. Rekonstrukce kostela včetně mobiliáře byla zahájena v roce 1999.

K vstupní bráně (vpravo) dříve přiléhal domek purkrabího. Za Schebků byla brána uzavřena kovovými vraty, postranní vchody byly opatřeny dveřmi. V předzámčí vás uvítá fontána.

Vpravo začíná procházka zámeckým parkem, k jehož úpravám došlo po přestavbě zámku v roce 1894. Na necelých dvou kilometrech okruhem naučné stezky poznáte díky čtrnácti zastavením všechny zajímavosti, které se zde nacházejí. Více v galerii.

Na přání baronky Emmy ze Schebků bylo z bývalého vodního příkopu vybudováno jezírko. Směrem od růžové zahrady se vstupovalo do altánku, kde baronka ráda odpočívala. Dnes je to časté místo svateb. Po znárodnění zámku v roce 1948 soudruzi jezírko vypustili a na jeho zpevněném dně pořádali lidové veselice. V současnosti se uprostřed vodní plochy nachází bronzová Kapka štěstí od místní rodačky Lucie Tvrdíkové. Můžete si něco přát, Kapka štěstí vám to prý splní .... Já už vše mám, přenechávám tedy tuto možnost méně šťastným ... :-)

V zámeckém parku se nachází více než šedesát druhů různých stromů a keřů. K nejstarším patří Kalenická lípa (na snímku). Kmen má obvod téměř sedm metrů, stáří je odhadováno na více než 470 let. Strom patří mezi chráněné památné stromy České republiky. K dalším zajímavým stromům patří například dub bílý nebo javor klen se zelenobílými panašovanými listy. U vybraných dřevin jsou umístěny informační tabulky s druhovým jménem a zemí původu.

Nejstarším a rovněž chráněným památným stromem je Kolowratský dub, zasazený údajně ve 14. století, nacházející se před středověkou Kolowratskou věží v těsné blízkosti zámku. Postavena byla někdy kolem roku 1334 a sloužila jako hláska hradní stráže a sklad zbraní. Za Schebků byla v sousedství konírna a přízemí věže sloužilo jako kovárna. Nyní zde naleznete expozici středověkých zbraní. Děti se v každém patře interaktivní formou seznamují s historií, dobovými nástroji a zbraněmi připomínající obranu hradu ve středověku. Z vrcholu dvacetimetrové věže se návštěvníkům naskytne krásný výhled na celý zámecký areál. 

Plastika lva, rdousícího svou kořist, je opředena tajemstvím. Zřejmě nejstarší a historicky nejcennější socha byla během první přestavby zámku nalezena ve sklepě. Její zhotovení se odhaduje do období baroka, podstavec pod ní je prý ale mnohem starší. Teprve za vlastnictví Schebků byla umístěna na toto místo v parku. Dodnes se nepodařilo zjistit, kdo je jejím autorem ani kde původně stála.

Ze zámeckých hradeb je krásný pohled na město, řeku Sázavu i železniční trať (oblouk vlevo). Pozůstatky původního opevnění dokládají, že byl zámek vybudován na základech středověkého hradu. Pod hradbami vede ,Stezka baronky Emmy', odkud je nádherný výhled na Sázavu i široké okolí. Vzhledem k množství čerstvě napadaného sněhu jsem se rozhodla tuto část procházky raději odložit :-)

Po roce 1989 byl zámek v rámci restitucí potomkům rodiny Schebků vrácen. Od nich jej město v roce 2003 odkoupilo, park a přilehlé pozemky dědicové městu darovali (více na fotografiích v galerii). V letech 2006 až 2015 proběhly tři etapy rekonstrukce zámeckých prostor, parku, přilehlých budov i hospodářských stavení. Zrekonstruován byl také dobový nábytek, dochovaný po Schebcích. Zpět byly zapůjčeny i původní obrazy a další artefakty ze zámeckých interiérů. V současnosti sídlí na zámku městský úřad a zámecká galerie s expozicí obuvnictví Od verpánku k Baťovi. Jižní křídlo je zpřístupněno turistům ve dvou prohlídkových okruzích. Prohlédnout si můžete například stálou expozici Království panenek, a to nejen českých, ale i z Ameriky, Japonska a dalších zemí. Potěšit se můžete rovněž s medvídky, kočárky, pokojíčky, kostičkami ... 

V bývalé sýpce se nachází interaktivní expozice Příběh řeky Sázavy, přibližující řeku a zaniklá vodní řemesla z jiné perspektivy. Expozice Vodácké muzeum ve Zručském dvoře (bývalé hospodářské stavení Schebků, rovněž v areálu parku - bývaly zde chlévy, sklady i malý lihovar) představuje vývoj lodí od dřevěných přes laminátovou až třeba po dnešní rafty. Kromě asi třiceti lodí jsou zde i další exponáty  týkajících se vodáctví, například vodácká výzbroj a výstroj či tábornické potřeby.

Více informací: https://www.zamek-zruc.cz/

Fotogalerie