Vřídlo ani blahodárný pramen v Litomyšli nenajdete. Jako lázeňská terapie se tu ordinuje úsměv, dobrá nálada a veselá zábava, což nestojí ani kačku. Navíc ani na vstupní prohlídka nemusíte, stačí se zúčastnit. Za povšimnutí stojí, že pořadatelé jsou za svoje nezměrné úsilí každý rok odměněni slunečným počasím, i kdyby den předem no den po bylo hnusně. Samozřejmě ku prospěchu všech přítomných.

Nejdříve mrkneme do míst konání v klidovém režimu.

 

 

To stačí, hodně klidu škodí zdraví, a tak hurá do akce, začnu

přehlídkou, jak kdo a čím přijel, ať už hromadně, v partě nebo samostatně.

 

 

 

Kdo si pospíšil, měl parkováni zdrarma.

Lavička vzadu...jejich nápaditost k Litomyšli patří

tak na ně průběžně mrkněme.

Ale teď do víru dění.

 

a teď do průvodu, ovšem před tím je třeba se posilnit.

 

o pitném režimu nemluvě.

Tak jdeme do průvodu. Tempo udávaly bubenice, bubeničky, co já vím co je správně, no prostě děvčata z Milevska, hrající na bicí nástroje.

Tato už je historií.

Kdybych to měl nějak shrnout, navštívit lázně ducha byla dobrá trefa.