Náhled článku

Muzeum zvonařství rodu Manoušků na Zbraslavi

1. 5. 2026

Zajímavým tipem na obohacující výlet může být návštěva Muzea zvonařství rodu Manoušků na Zbraslavi, které se nachází v autentické historické dílně, kde se po generace vyráběly zvony (nejen) pro kostely.

Muzeum se nachází na adrese U Národní galerie 488, Praha 5 – Zbraslav v přízemní dvoutraktové památkově chráněné stavbě zastřešené mansardovou střechou (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Dům_čp._488_(Zbraslav)) a lze se k němu dostat pražskou MHD, konkrétně linkami autobusů 129, 241, 318, 361 ze Smíchovského nádraží (je to též stanice metra B) na stanici Zbraslavské náměstí. Odtud je to pěšky zpět ve směru příjezdu cca 300 m.

Zvonařství Manoušek je rodinná zvonařská firma s historií od roku 1900. Založil ji Rudolf Manoušek starší (1881-1951) v Brně, kde také v prvním období sídlila. Jeho podobizna a podrobnosti o něm včetně jeho patentů a udělených ocenění jsou na panelech v muzeu. Mimo jiné si patentoval technologii restaurování při svařování starých puklých zvonů.

04-rudolf-manousek-starsi-patentove-listiny-a-oceneni.jpg

Ve zvonařství pokračoval jeho syn Rudolf Manoušek mladší (1909-1994). Po znárodnění firmy a vynucené přestávce v 50. a 60. letech 20. století obnovil svou zvonařskou dílnu v roce 1967. Díky uvolnění politických poměrů koupil v Praze – Zbraslavi starý dům, který spíše připomínal ruinu. Opravil ho a začal znovu s provozováním zvonařství. Vlastní dílnu bylo navíc možné provozovat pouze pod Svazem výtvarných umělců a podmínkou bylo umělecké vzdělání. Protože paní Manoušková byla sochařka a v dílně pracovala také, problém byl částečně vyřešen. Další informace o něm jsou jsou rovněž na panelu v muzeu a na odkazu https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Manoušek_mladší.

Na svého otce a dědečka navázal nejmladší Petr Rudolf Manoušek (nar. 1957). Jemu je věnován třetí panel v muzeu v rámci historie tří generací zvonařů.

V dílně svého otce zažil v roce 2002 povodeň, která celou dílnu zničila. Protože objekt leží v záplavové oblasti a pojišťovny ho odmítly pojistit, do rizika obnovy dílny a výroby zvonů již nešel a využil nabídky 900 km vzdálené holandské firmy ROYAL EIJSBOUTS v Astenu a výrobu přemístil tam jako nejlepší řešení. Hotové zvony pak dováží ke Kladnu, kde ve spolupráci s kovářem dokončuje jejich závěsy, kování a srdce. Místo dílny se rozhodl v objektu vybudovat Muzeum zvonařství rodu Manoušků. K otevření muzea došlo 19. září 2020. Muzeum bylo vybudované ze soukromých zdrojů a bez jakékoliv finanční podpory státní instituce. Nachází se v samotné dílně a tvoří ho expozice plná trojrozměrných artefaktů dokládajících nejen historii rodinného zvonařství, ale i obecné výroby zvonů. V místech, kde zvony vznikaly, je popsán postup výroby zvonů a zájemci zde mohou vidět i ukázky materiálů, které nutných pro výrobu. Při otevření muzea byla též představena unikátní kniha vydaná vlastním nákladem s názvem „120 let zvonařství rodu Manoušků“ od autorky a kronikářky Daniely Hruškové – viz www.databazeknih.cz/knihy/120-let-zvonarstvi-rodu-manousku-552818. Pak ještě v roce vydal Petr Rudolf Manoušek knihu Zvonařství v nakladatelství Grada (viz např. www.megaknihy.cz/zaliby/3211167-zvonarstvi.html).

Petr Rudolf Manoušek se ale proslavil také výrobou Pražské mobilní zvonohry a přímo tak navázal na svého dědečka, který vyrobil v roce 1926 úplně první zvonohru u nás. Byla umístěna v Pelhřimově, hrála mimo jiné národní hymnu a dědeček si patentoval stroje, které ve zvonohře hýbají zvony. Podrobnosti o této zvonkohře jsou na odkazu www.carillon.cz, např. historie od nápadu v roce 1994 až po první koncert 3. září 2001 v pražské oboře Hvězda. Zvonkohra byla postavena v letech 1999-2001, má 57 zvonů a je největší na světě. Dále lze na odkazu nalézt kalendář se seznamem koncertů a míst v Česku, kde se v letech 2026 až 2028 budou konat, fotogalerii a nahrávky, které si lze přehrát atd. Také existuje kanál Pražské mobilní zvonkohry na youtube (viz www.youtube.com/@carillon-cz).

Ještě k technologii výroby zvonů. Ta je prakticky stejná již přes 1000 let. V současnosti se sice používají jiné formovací materiály a oproti předkům jsou k dispozici technologická ulehčení, ale princip zůstává stejný. Stále například platí to, že zvon musí být naladěn na úplném začátku, tedy ještě před tím, než začne jeho výroba. Prvním krokem je tedy pečlivý matematický výpočet. Je-li výpočet proveden špatně, celá dřina při výrobě přijde vniveč. Doladění možné je, ale jen v malém rozsahu. A tón jde už jen snížit, zvýšit ne. Zkrátka z nedobře odlitého zvonu se nikdy kvalitnější tón nevyloudí.

Z významných zakázek lze jmenovat opravu loretánské zvonkohry v Praze, v letech 2004-2010 realizaci jedné z největších funkčních zvonkoher ve střední Evropě tvořené 33 zvony v barokním poutním kostele Jména Panny Marie v Křtinech u Brna (vybudovaný podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela - viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Jména_Panny_Marie_(Křtiny)) či výměnu puklého srdce našeho největšího zvonu Zikmund, který visí v hlavní (jižní) věži katedrály sv. Víta na Pražském hradě a patří k nejbohatěji zdobeným zvonům v Evropě. K puknutí téměř půltunového srdce zvonu došlo 15. června 2002 večer, kdy se během zvonění zlomilo a propadlo podlahou. Zvon se slavnostně rozezněl opět 16. listopadu 2019.

A nejen toto vše je zdokumentováno a zpřístupněno v muzeu. Za článkem následuje více mých fotografií z muzea – nově odlité zvony včetně zvonu pro soukromníka, dokončená zakázka nového zvonu do Libodřic, opravené zvony včetně zvonu pro cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova (viz www.portacoeli.cz), puklý zvon z roku 1773 k restaurování i historie puklého zvonu Zikmund. Co se týká mobilní zvonkohry, následují fotografie firemních vozidel zvonařství, modelů prvního nákladního vozu pro převoz zvonů a pro převoz mobilní zvonkohry a nakonec suvenýr – turistická známka muzea (je k zakoupení za 50 Kč).

Muzeum je otevřeno obvykle každou sobotu, dále po dohodě, rezervace je nutná. Vstupné činí: dospělí: 90 Kč, děti (do 15 let), senioři (od 65 let) a skupiny nad 10 osob 50 Kč, rodinná vstupenka (2+2) 150 Kč. Muzeem často provází osobně současný zvonař Petr Rudolf Manoušek. Osobně jsem návštěvu uskutečnil se skupinou organizovanou obecně prospěšnou společností Právě teď!, která připravuje pro seniory nejrůznější aktivity (viz https://pravetedops.cz).

A úplně na závěr velmi důležitá informace: k 25. výročí Pražské mobilní zvonkohry bude 9. května 2026 probíhat od 10 do 20 hodin koncert v areálu ROSMARINA v ulici Vltavanů na Praze 4 – Modřany (nejlépe vystoupit na stanici Modřanská škola či Belárie z tramvaje 3. 17 nebo 20 a vydat se pěšky kolmo směrem k Vltavě) – viz poslední foto.

22-plakat-ke-koncertu-9.5.2026.jpg