PROČ PÍŠI
3. 5. 2026Určitě mě mé psaní uklidňuje, vyhání ze mě démony a se svými příběhy se chci podělit i s vámi. Psané slovo má velkou moc. Může ublížit i ohlupovat. Naopak může povzbudit a uklidnit. Někdy ze slov sálá láska, dobré srdce a úmysly. Mohu psát a mít rád. Pracovat a odpočívat. Smát se i plakat. To vše se dá písmeny vyjádřit. Také pohodu a nádhernou přírodu. Psaný projev může pohladit i rozhodit. Posílám vám své vzkazy, na co myslím, co mám a nemám rád, co mě potěší i zarmoutí. Píši za sebe. Je to můj názor. Někdo má jiný. To respektuji. Jsou tu nádherná psaná slova jako „mám Tě rád, je mi s Tebou dobře, chybíš mi a další“. Také písemně se dá poděkovat. Omluvit. Mé psaní chodí se mnou i spát. V noci mi něco bleskne v hlavě. Tiše zavírám dveře ložnice a upaluji do kuchyně si nápad zapsat. Písemně si také můžeme zaznamenat, čeho chceme dosáhnout dnes, zítra, za týden, za měsíc, za rok i do konce života.
Není psaní jako psaní. Je důležité jak poskládat slova. Jestli je to čtivé a zajímavé. Namazaný krajíc také lépe klouže do žaludku. Jako koření přidám emoce. Okamžitě to zabere. Dávat otázky a sbírat odpovědi. Osolit to přímou řečí. Nepsat zprávy nebo strohé popisy toho, co se událo, zážitky, ale chybí příběhy. To je potom nuda. Také vnímat energii, pozitivní i negativní. Mám rád, když z vět cítím člověčinu, lásku. Jde popsat barvy přírody, teplo doteků. Také zlobu, nenávist i závist a nepřejícnost. To vše patří k životu. Záleží, co si člověk vybere.
Doufám, že budu ještě dlouho psát a s písmenky si hrát. Vážím si toho, že vám mohu sdělovat své nápady, které ve mně vibrují, co jsem prožil a co jsem si užil. Velmi si cením našeho webu, který je takovým mostem mezi námi seniory. Spojuje nás. Jsme zde na jedné lodi. Zjišťujeme, že máme podobné i problémy. Prostě, že v tom nejedeme sami. Objevují se zde i naše touhy, naděje a přání, ale i trápení. Umím si představit váš smích i uroněnou slzu. Pokud udržím pero (píši stále postaru, inkoustem), má mysl bude toho schopna a náš perfektní web bude fungovat, tak tu budu stále pro vás, milí čtenáři. Dnes večer píši pro vás, oči se mi klíží, ale ještě bych vám toho tolik chtěl sdělit.