Tahle země není jenom pro mladý
Íčkaři
Co se večer hlavou honí
U nosu mi nudle visí v květnu už bývalo jaro - kdysi? možna slunce hřálo loni dnes se před ním…
Kde ty všechny kytky jsou. Část II
Mechanizace textilního průmyslu směřovala od druhé poloviny 18. století k rozvoji tiskařských…
Neplánované setkání s příznivci slovanství
Stává se mým zvykem strávit jeden týden v červnu v lázních v Bechyni. Město mě okouzlilo řekou, přírodou, mostem, zámkem se zahradou, vyhlídkou z kostelní věže na náměstí, stinnými zákoutími.
O novém životě z půjčovny
Byla v nejlepších letech. Ani mladá, ani stará. Byla pohledná, sympatická, chytrá a vtipná. Život doma uspořádaný jel v nalajnovaných kolejích. Ač nebyla vdaná, muže měla. Skoro dvacet let. Děti neměli, on je nechtěl. Marta se přizpůsobila, i když to bolelo.
Rozmary života
Topíš se v záplavě lásky, a tak si vyhlazuješ svoje vrásky. díváš se do sluníčka, a září ti přitom…
O stáří
Možná se budete shovívavě usmívat, o čem si to troufám (tehdy v mých 52 letech) polemizovat, ale po…
Setkání
Jiří vyšel brzo ráno do studeného listopadového dne. Do obchodní schůzky zbývalo tři čtvrtě hodiny…
Smutná žena na jihlavském nádraží vyvolává emoce
Cestující autobusovou dopravou se od počátku letošního května setkávají na jihlavském nádraží se smutnou ženou v černém, věšící vyprané prádlo.
Kapka rosy
Stedenti dostali za úkol do semináře z literatury vytvořit vlastní báseň, aby poznali, jak je to…
Kde ty všechny kytky jsou. Část I
Zvu vás do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze na výstavu textilního tisku, nazvanou Kde ty všechny kytky jsou. Nevím, zda je její název inspirován známou písní Marlen Dietrich Řekni, kde ty kytky jsou (Sag mir, wo die Blumen sind). Nejspíš ano.
Romana
Ach bože, snad to není ten mizera, to by mi ještě tak scházelo. Nohy bolí, ten vožrala ráno mi taky…
Jak ubohá migrantka bojovala s naší mateřštinou
Při cestování příměstskými autobusy z okraje Prahy je třeba dodržovat pár jednoduchých pravidel.…
Akrosticha
Akrostich, z řeckého akrostichon, je báseň, v níž počáteční písmena, slabiky nebo slova každého…
Vážený pane Poláku, co jste mi to udělal?
V neděli ráno otevřu stránky i60 a vyskočí na mě zpráva o Vašem odchodu do nebe. To není spravedlivé, lidé jako Vy, přinášející ostatním alespoň malou naději, že to se světem může být zase lepší, si jen tak klíďopíďo odkráčejí do věčných lovišť.
Jíst musíme všichni
Jídlo, to je jedna z věcí, která je každému z nás důvěrně známá. Jíst se musí, říkávala moje babička. A ze svých osobních zkušeností dodávala - hlavně, aby bylo co. Prožila dvě války a jako matka čtyř dětí se musela dost ohánět, aby je se svým mužem uživila.
Doporučujeme
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
