Íčkaři
Cesty osudů
Potkávám ji po dlouhých letech v podzemních chodbách nemocnice. Okamžitě se poznáváme a obě, s plachým pousmáním, vyslovujeme téměř současně svoje: „Dobrý den.“ Nic víc, nic míň. Ona v ošetřovatelském, já v sesterském. I beze slov nám je jasné, že jsme zůstaly věrny…
Chodovskou tvrz ovládla rodina Radových
Půvabný kout Prahy, Chodovskou tvrz, jsem zde čtenářům představil na konci června 2024 (viz www.i60…
Na konci zimních cest
Na konci zimních cestvždy tichý stojí dům,podoben nějak otázce,mraku či zázraku. Jako by strážcem…
Milan Hrabal: Básně vyhovují mé myšlenkově neposedné povaze
Milana Hrabala znám spoustu let. Vážím si ho pro jeho básně, píli, překlady lužickosrbských autorů a také pro velmi kultivovaný přednes. Náš rozhovor je určitou retrospektivou toho, co všechno jako autor dokázal.
Povídka: Skoro stoletá stařenka na zaoceánské lodi
„Ještě změříme tlak a bude to všechno. Máte pevné zdraví a leckterá sedmdesátnice vám může závidět, paní Novotná. Vy máte za měsíc 94. narozeniny?! No to je krásné, dožít se takového věku. A co byste si přála k narozeninám?“
Bilance
Tak, jak postupuje čas, ubíhají nám léta a člověk stárne. A je, bohužel, stále méně událostí, které nám pozitivně ovlivňují život. Spíše se množí události, sice významné, ale mající většinou více, či méně negativní charakter. To je neúprosná realita života.
Trnitá cesta za vzděláním
Moje maminka klesla před branami vyššího vzdělání, jak občas sama trochu smutně konstatovala. Na rozdíl od tatínka, jenž neklesl, naopak, branou hrdě prošel. No a já, dítě svých rodičů, jsem skončila tak nějak mezi dveřmi.
Na zámeckém nádvoří
Na zámeckém nádvoříválelo se parožíco patřilo zřejmě srnci.Před hostinou skončil v hrnci.
Lucie 4.
Lucie nechápala, co se stalo. Ten Martinův divný výraz, jeho slova! Co to má všechno znamenat?…
Fotoreportáž: Leden - první ohlednutí
Letošní lednová zima v Beskydech se vydařila. Nabídla přírodu pod sněhovou přikrývkou, mrazivé dny, zamrzlé vodní plochy i několik slunečních dnů. A také husté mlhy a oblevy.
Ráno posnídám prášky a vyrazím k lékaři aneb Srdečný hovor v jedné čekárně
Dlouho se mi vyhýbaly nemoci, kromě těch běžných jako je třeba chřipka. Bolesti kolen, kyčlí či housera jsem vždy vyřešil růžovou tabletkou. Až loni na podzim se ozvalo srdce se svou nepravidelností. A tak jsem začal být pravidelným návštěvníkem kardiologie.
Cesta životem
Jsou cestyco nikamnevedoua cesty,které tě svedouna tu, kterou musíš se dát. Neznáš scénářneznáš…
Prostor mezi v KodlContemporary
O této moderní galerii ve tvaru kvádru, téměř celé prosklené, umístěné na konci Pařížské ulice u…
Obyčejné nedělní odpoledne
Ano, opravdu jde o obyčejné nedělní odpoledne měsíce února, venku je docela hezky, a tak jsme se…
Ta nejkrásnější
Mládí je krásné, ale trochu zmatené, stále něco hledá a touží po změně. Chtěl jsem, abys byla lepší…
Doporučujeme
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.