Ilustrační foto: pixabay.com
Když v této chvíli láska nás míjí a rudé květy se mezi dva světy jen těžko dostanou.
A polštář bílý, ve vzájemné sympatii, nabízí soukromí, lásku to ohromí a kreslí srdce duší.
A propletené ruce, dotknou se srdce, co po lásce prahne a důvody žádné ho vůbec nezajímají.
Hodnocení článku:
1 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Zuzana Pivcová
23.8.2015 20:20
To je pro mě skladebně velmi zajímavá báseň, i když na známé téma. Moc se Ti povedla.
Když je láska, o to víc je krásně na světě.
Hana Rypáčková
21.8.2015 08:11
Někdy po lásce toužíme a necháváme jinou minout.
VANDA Blaškovič
21.8.2015 07:17
Pokud člověk touží, tak stále žije a neumírá....
Jarmila Peerová
20.8.2015 18:50
Touha po lasce,touha po neznostech,touha po blizkosti mileho cloveka asi provazi zivotem kazdeho z nas.Tobe se to Jitusko povedlo moc pekne vyjadrit v teto basni.Tak at se ty rude kvety vzdy dostanou na to spravne misto....