Je sobota 22.7.17 a nastává náš každoroční odjezd na dovolenou do Blatné. No, dovolená, jak se to vezme. Tak tomu může říkat naše dcera, která se účastní pracovního procesu. Pro nás je to 14tidenní výlet, nebo třeba vyvezení stařečků na čerstvý vzduch. Je zajímavé, jak jsou některé věci za tu spoustu let neměnné. Zase jsem dostala vynadáno, že toho mám s sebou hodně, zase jsme se nemohli vejít do auta, zase se to neobešlo bez trochy křiku a myslím, že kdyby naše zvířata uměla mluvit, tak mě sjedou taky. Nicméně dobrá věc se podařila a my jsme mohli vyrazit směr Plzeň. Krátká zastávka pro kávu a hamburgera u Mac Donalda a hurá, pokračujeme na jih.
Cestu samozřejmě popisovat nebudu. Proběhla v pořádku, tentokrát v poklidu a za necelé 4 hodinky jsme přestřihli pomyslnou cílovou pásku v Blatné. Máme tam k dispozici takový bungalov, který je v krásné velké zahradě. Vždycky se tam moc těšíme, i když letos s námi dcera byla asi naposledy, ale co bude dál, budeme řešit, až to nastane.
Měli jsme naplánováno pár výletů, ale člověk míní, příroda mění. První týden lilo z nebe a druhý týden lilo z nás. Něco málo jsme zvládli, jako tradiční návštěvu zámeckého parku. Daňkové už se vůbec nestydí a klidně se prochází mezi návštěvníky, tedy ti parohatí. Když jsme tam byli poprvé, skoro jsme je nezahlédli. Zajeli jsme si do jednoho městečka, kde jsme zjistili, že tam k vidění vlastně nic není, a pak jsme se ještě zastavili v Kadově u známého viklanu. No a pak už jsme se snažili, abychom se neuvařili v 35 stupních celsia a aby naši dva pejsci, králík Hugo a morče Mates všechno ve zdraví přežili.
Čas se samozřejmě nezastavil, takže 14 dní uteklo jako voda. A protože je opakování matka moudrosti, vyslechla jsem si to samé, co na začátku, ale jako vždy, auto se nafouklo a my plně naloženi vyrazili zpět na Plzeň a domů. Trochu nám bylo líto, že jsme se nikam nedostali, ale sedět na zahradě, popíjet kafíčko a koukat na krásné mraky, nebo si obejít rybníky a pole při podvečerních procházkách, to také vůbec není k zahození. A hlavně ten boží klid. Jsou tam sice dva lomy, ale na ty jsme už zvyklí, takže je ani nevnímáme.
Vzhledem k tomu, že, mraky jsou moji favorité, nafotila jsem jich opravdu hodně, ale jsou tam naštěstí i jiné objekty, takže se nemusíte bát, že uvidíte jen nebe, a neunudím vás k smrti. Přeji všem hezký zbytek prázdnin a ještě spoustu krásných zážitků. Chci jen říct, že i úplně obyčejná dovolená může být moc příjemná a uspokojující.
