Rodina
FOTO: Z osobního archivu Zuzany Zajícové

Lidské osudy bývají často pěkně zamotané. I osud mých rodičů byl spletitý a vydal by na román. Když se moji rodiče brali, prakticky se neznali. Prostě na sebe zbyli.

Maminka byla původně vdaná a jmenovala se Horníčková. Její první manžel byl v jedné nemocnici primářem na gynekologii. No a můj tatínek byl taky ženatý a byl začínajícím doktorem na neurologii ve stejné nemocnici. Oba manželské páry měly holčičku. Moje maminka Leničku a můj tatínek Renatku.

No a teď si představte, že ten maminčin Horníček, mimochodem pěkný záletník, si začal s tatínkovou první ženou. Znáte to, na malém městě a v malém špitálu se nic neutají a milostná avantýra se provalila. Tatínkova první žena byla od rány a usoudila, že pan primář je lepší terno než začínající doktůrek s nevalným kádrovým profilem. Když si to tak všechno spočítala, šla za mojí maminkou a rovnou jí to naservírovala. Jako že bude rozvod. Moje maminka ovšem odvětila, že je na tyhle bokovky zvyklá, a že milostivá paní není první a s největší pravděpodobností ani poslední milenkou pana primáře, tak proč hned rozvod.

Jenže můj tatínek toho měl právě dost. Rozhodl se zasáhnout. Zašel na kus řeči za mojí maminkou a domlouval jí, aby se rozvedla, že to stejně nemá cenu. Moje maminka odvětila, že se bojí zůstat sama se svou pětiletou holčičkou, načež můj tatínek pronesl památnou větu: „Paní Horníčková, klidně se rozveďte, já si vás vezmu.“ Maminka namítla, že to přece nejde, jelikož je o šest let starší a že se vlastně vůbec neznají. A tatínek mávl rukou, jako že to je to nejmenší, že je to všechno stejně jedno, a že se budou mít spolu určitě líp než s těmi dvěma.

Maminka si tatínka pozorně prohlédla a zjistila, že je to náramný fešák, kterého navíc provázela pověst slušného a laskavého doktora. Usoudila, že se s ním bude mít opravdu líp než s tím záletníkem, a nabídla tatínkovi tykání.

Tady musím poznamenat, že moje maminka byla krásná a rozhodně stála za hřích. Taky nevypadala, že je o šest let starší než tatínek. Takže tatínek moc dobře věděl, co dělá, když do toho šel tak po hlavě.

Oba páry se tedy rozvedly a vzápětí byla svatba. Holčičky zůstaly maminkám, a tak když jsem se já narodila, měla jsem už o sedm let starší sestru.

20180204-170741-resized.jpeg                FOTO-1-3.jpeg
Moje maminka                                                            Já s tatínkem

Na malém městě způsobila tato výměna manželů velké pozdvižení a hlavně se všichni zúčastnění měli navzájem plné zuby. Proto oba doktoři dali v nemocnici výpověď a obě nově vzniklé rodiny se odstěhovaly každá na jiný konec republiky.

Můj tatínek získal primariát v Moravské Třebové. Co na tom, že jeho první ordinace byla na bývalých záchodech a že svoje oddělení musel celé vybudovat. Během krátké doby se mu podařilo založit neurologické oddělení s takovou pověstí, že k němu jezdili pacienti až z Prahy!

Tatínek měl, jako vždycky, pravdu. Měli se s maminkou moc rádi a měli se mnohem líp než ve svých prvních manželstvích. Tatínek říkal mojí mamince ovečko a maminka tatínkovi, považte, taky ovečko. Pro všechny jejich kamarády i pro nás děti to prostě byly ovečky. Nikdy mezi nimi nepadlo hrubé slovo; jen když hráli moji rodiče karty a maminka, jako vždycky, prohrávala, říkal jí tatínek: „No tak vidíš, Mařenko, zase jsi to prosrala.“ Tatínek totiž v kartách neznal bratra a nešetřil ani svoji ovečku. Hráli o sirky a tatínek nebyl za tou hromadou skoro ani vidět. Pro čtenáře karbaníky mám informaci, že to byl pasiáns pro dva. Jinak jsme hráli všichni čtyři žolíky a tatínek nešetřil ani nás, nebohé děti.

Obě ovečky už spolu hrají pasiáns někde úplně jinde, ale já vidím pořád jako dneska, jak oba sedí v neděli naproti sobě u stolu a tatínek mamince říká Mařenko a přidává si ke své hromádce další vyhranou sirku...

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
17 komentářů
Mirka Nulíčková
Zuzanko, skoro Ti to závidím. Ale mnohem víc Ti to zázemí s láskou přeju.
Marie Seitlová
Pěkný rodinný vzpomínkový článek, Zuzko děkuji.
Šárka Bayerová
Zuzano, úžasná story! Miluju propletené rodinné historie! Skoro jako u nás.... 🤩 Tatínek byl velký fešák, to už jsem ti jednou psala. Maminka taktéž a hlavně byla velkej formát v rámci nastalé pregnantní situace...
Marie Ženatová
Díky moc za nádhernou vzpomínku, která je naplněna láskou ♥
Marie Měchurová
Vyrůstat v láskyplném prostředí je do života ten nejlepší dar.
Zdenka Jírová
Hezké vzpomínání. O svých rodičích ,zejména o "tatínkově 13.komnatě, jsem tu už psala. Musím jen dodat, že dneska již chápu, že jejich manželství bylo z počátku asi více z rozumu než z nějaké romantické lásky, měli se ale rádi, nikdy jsem je neslyšela nějak se hádat. Hlavně jsem měla báječnou rodinu s tatínkem a maminkou.
Jana Šenbergerová
Moc hezká vzpomínka na maminku a tatínka. ❤️
Martina Růžičková
Moc milé vyprávění o rodičích. Děkuji.
Iva Bendová
Moc hezké a poutavé vyprávění, Zuzano. V našem městě si také dva lékaři vyměnili manželky po předchozí nevěře. Obě byly z oboru. Další vývoj ale do budoucna moc idylický nebyl /podle Agentury JPP. Vaše maminka byla opravdu krásná žena a tatínek pohledný muž. Však jste se jim také povedla 😉 Děkuji za nahlédnutí a sdílení.
Zuzana Pivcová
Myslím, že to rovnocenné oslovení vypovídá za vše, tedy, že šlo o rovnocenný laskavý vztah. Moc hezké.
Alena Velková
To je moc milý článek.❤️
Blanka Lazarová
Zuzko, všechno dobře dopadlo. Asi to tak mělo být a ty máš pěkné vzpomínky. 🍀
Ingrid Hřebíčková
To je opravdu moc krásné se narodit do rodiny naplněné láskou. Z toho se dá čerpat celý život.
Dušan Brabec
Skvělé pokračování deníku ZZ. A Tvoje nevlastní o 7 let starší sestra ještě žije? Jinak mne zaujalo, jak si manželé říkali OVEČKO. S tím jsem se dosud nesetkal. Já jsem také pro svoje manželky, přítelkyně a milenky vymýšlel přiléhavé přezdívky. Např. kotě pro první manželku, kočička pro druhou manželku, čekanka pro přechodnou přítelkyni po rozvodu, protože měla modré oči a čekala vždy, až se u ní objevím, převoznice, která mě po smrti manželky pomohla vrátit do života jako vdovce a mužského... Hezky jsem si na to zavzpomínal.
Zuzana Zajícová
Moje starší sestra Lenka žije a bydlí v Hradci Králové, je herečkou a dodnes hraje v Klicperově divadle, a je rozhodně vlastní, i když má jiného otce ❤️
Michaela Přibová
Moc hezky s láskou a empatií napsané vzpomínání. Děkuji, Zuzko.
Daniela Řeřichová
Zuzano, o opravdové lásce s láskou psané. Vztah k tvým rodičům je patrný ze všech tvých článků. Dětství člověka formuje na celý život. Já jsem také měla štěstí, když jsem se narodila do milující rodiny. Měj se fajn.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?