Téma: rodina
Karel předal kasu, shodil firemní mundůr a vydal se na cestu domů. Šel pěšky, neměl to daleko a večerní slunko ho příjemně hřálo do zad. Dnes mu zas Martina při doplňování zboží udělala jemný náznak, že by si dala říct.
Tak, jak běží čas a přibývají léta, čím dál tím častěji si vzpomínám na svou ženu. Náš dlouholetý vztah prošel mnoha peripetiemi, které však nikdy nepřesáhly kritický moment. Nic neobvyklého. Víc okolností nás spojovalo, než rozdělovalo. Pevně nás spojilo zejména cestování po světě.
„Výsostné území – tady vládnu já!“ To má žena napsáno nad sporákem v kuchyni a doplněk bytu manžel, jinak neužitečný tvor a spoluobyvatel domácnosti, ten to plně respektuje.
Před nějakou dobou jsme měli v Lidlu, kde pracuji, na prodej sazenice Aksamitníku (afrikánu). Říkal jsem si jako zahrádkář, že bych ho měl koupit. Mělo by se jednat snad o zázrak zeleninové zahrádky. Taková zahradnická "Alpa".
Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsme poprvé spatřili našeho vnoučka. Naše ještě unavená a porodem vyčerpaná dcera ho držela v náručí a šťastně se usmívala.