Možná jste si toho také všimli – horká voda mrzne rychleji než studená. Vědcům se teď zřejmě podařilo tuhle starou fyzikální záhadu konečně vyřešit. Paradox známý pod jménem Mpembův jev zaznamenali už Aristoteles nebo Descartes, ale až do nynějška ho nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit. O novém objevu singapurských fyziků nyní napsal britský deník The Daily Telegraph.
Zdánlivě je to zcela nelogický jev
Mpembův jev byl v 60. letech pojmenován podle tanzanského studenta Erasta B. Mpemby, který na něj moderní fyziku znovu upozornil. Jde o to, že voda se chová jinak než většina jiných kapalin a v led se mění rychleji pokud je horká, než když má pokojovou teplotu.
Za poslední desetiletí se vyrojila řada teorií, která by zdánlivou nelogičnost jevu vysvětlovala, ale žádná nebyla zcela uspokojivá. Dříve vědci například argumentovali, že horká voda se více odpařuje, a tím i rychleji chladne.
Proces mrznutí se nastartuje rychleji
Tým z technické univerzity Nanyang došel k závěru, že paradox se dá vysvětlit díky lepšímu pochopení toho, jak na sebe vzájemně působí molekuly vody. Tyto molekuly pojí takzvaná vodíková vazba, která způsobuje například známé povrchové napětí vodní hladiny, a také to, že voda má mnohem vyšší bod varu než příbuzné kapaliny.
Podle singapurských fyziků kvůli vodíkovým vazbám rychlost, jakou voda ztrácí teplotu, se liší v závislosti na tom, jaký je původní stav kapaliny. Energii (a tedy teplotu) ztrácí tím rychleji, čím větší energii (teplotu) předtím přijala. Vědci si pomohli metaforou pružiny. Podle nich horká voda uvolňuje energii právě tak rychle jako ona, což znamená, že nakonec zmrzne rychleji než studená voda, kde se proces mrznutí nastartuje pomaleji.
