Řada starobylých klášterů je zajímavým turistickým cílem v jihozápadních Čechách. Tentokrát se několik z nich stane zastávkou naší cyklotrasy. Naše cesta začíná v historicky velice zajímavém městě Stříbře. Už tady jeden najdeme. Je to klášter minoritů/františkánů s kostelem sv. Maří Magdaleny. Dnes je v něm městské muzeum. V objektu sídlí informační centrum, ale jinak je celý objekt pro rekonstrukci uzavřen. V terasovitých minoritských zahradách je místo pro odpočinek i výhled na Hornický skanzen v hlubokém údolí Mže. Pokud se rozhodnete pro jeho prohlídku, čeká vás návštěva Královské dědičné štoly Prokop, jejíž ražba započala 27. 9. 1513.
Z dalších památek určitě nejvíce zaujme sgrafitové průčelí městské radnice. Dnešní podobu získala renesanční radnice v roce 1588, původně to byla středověká stavba. Z období rekonstrukce v 19. století pocházejí sgrafita, která představují založení města. Ve městě je ještě celá řada jiných památek, viz internetové odkazy pod článkem. Pro cyklisty je však zážitkem cesta po mostě s věžní bránou z roků 1555 až 1560.
Než projedete mostní bránou, nezapomeňte se zastavit v restauraci rodinného pivovaru U rybiček. A protože naše trasa ve Stříbře nejen začíná, ale i končí, můžete si nechat návštěvu na závěr a lahodný mok i ochutnat.
Nyní se v pohodě můžeme vydat do Kladrub. Frekventovaná silnice vede do Kladrub přímo, ale doporučuji cestovat raději po klidnější cyklotrase přes Vrbici u Stříbra. Impozantní pohled na Kladruby i kladrubský klášter delší cestu vynahradí. Kladrubský benediktinský klášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. Původně románský kostel byl přestavěn s použitím gotických prvků a vysvěcen r. 1233 za přítomnosti krále Václava I. Původní románská bazilika byla v letech 1712 až 1726 přestavěna Janem Blažejem Santinim ve stylu barokní gotiky. Budovu nového konventu zde postavili podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera (dokončen 1770).
Klášter se postupně opravuje, přesto je zde připraveno několik prohlídkových tras. Prohlídky trvají zhruba hodinu až hodinu a půl. V zahradě se dá také odpočinout a pak opět vzhůru do kopce. Pro cyklisty, kteří nejsou zdejší, malé upozornění. Přestože v oblasti nejsou žádné významné kopce, profil tras je dost náročný. Od každé řeky či potoka musíme vždy vystoupat zhruba dvě stovky metrů.
Naše cesta nyní pokračuje do města Stod. Po prvotním stoupání nás čeká odměna. Cesta mírně klesá a za chvíli jsme ve Stodu. Po letmé prohlídce malého města míříme k dalšímu klášteru. Nejlépe po vedlejší silnici č. 230. Počátky ženského kláštera v Chotěšově jsou bezprostředně spjaty s premonstráty v Teplé. Tamní zakladatel kanonie blahoslavený Hroznata založil klášter na žádost své sestry Vojslavy v letech 1202 až 1210. O pohnuté historii ženského kláštera se podrobně dočtete na internetových stránkách v odkaze. Zde jsou uvedeny i možnosti prohlídky kláštera. Ten je dnes ve vlastnictví obce.
Pro návrat doporučuji trasu přes Zbůch (malou zajížďkou přes Týnec se můžeme vyhnout silnici 1. třídy). Pokračujeme přes Úherce, jimž vévodí zchátralý a dnes obnovovaný kostel z roku 1901. Ač se to nezdá, do kostela se údajně může vejít až 1200 návštěvníků. Dále pokračujeme po cykloznačce až do Rochlova. Zde je krásný opravený malý zámek a vedle příjemný obyčejný hostinec.
Z Rochlova nás čeká sice už jen 13 kilometrů přes Hněvnice a Sytno do místa našeho startu, ale počítejme s dvěma táhlými kopci. Trasa je dlouhá 65 kilometrů.
ZBYNĚK MATÝSEK
| Článek je součástí seriálu o cyklotrasách, které jsou vhodné i pro seniory. Všechny trasy, které v rámci tohoto seriálu doporučujeme, jsme projeli před Vámi. Jde tedy o prověřené cesty, nikoli trasy opsané z jiných zdrojů. |
