Líbí se mi, jak Gabriela Koukalová předvádí, že je skutečným mistrem. V celém životě potřebujete k mimořádným výsledkům minimálně tři věci a ona je má: 1. fortel, umět tu práci – v tomto případě střílet a běhat, 2. kousek štěstí – soupeřka netrefí, jiná je zas blízko na trati a G. se s ní může kousek „svést“, 3. odvahu, nasazení a „srdce“ – jdu naplno, i když se v neděli po první střelbě nedařilo (byla až 13.). Jen tak může přijít výsledek. Ale včera byla hlavním šampionem Laura D. – byla nejlepší, protože jí ty 3 věci fungovaly ještě líp: perfektně střílela i běžela, měla štěstí, že se soupeřky netrefovaly, o morálce ani „nemluvím“. To jsou skutečné vzory pro naše vnuky. Jen jim to nesmíme prezentovat jako statistický výsledek, nýbrž vysvětlit právě tgyhlůe okolnosti, jak se zrodí mistr.

Dnešních "zpovykaných" dětí je mi upřímně líto. Nemají to vůbec lehké. Nesmíme zapomínat, že je vychovávají naše děti. A ty jsme vychovali my.

Úplně tu situaci vidím, malý klučina zcela zaujatý kaluží. Hop ... Cák ... Hop ... Dneska by za ránu deštníkem kolemjdoucí volali sociálku. Hezká čtivá vzpomínka, děkuji.

Heli, za tuto vyčerpávající "seminární práci" bys u mě dostala nejen zápočet. A pět hvězdiček je málo. Občas hlídáme přátelům Čičika. Je to ten nejmazlivější a nejvěrnější kocour, jakého znám.

Má-li město, ve kterém se nachází, ve znaku zlatou věž, tak jsme asi doma. :-)

O rodiče jsem přišla velmi záhy, takže jejich bydlení jsem už nikdy neřešila. Sama jsem se díky tomu, že jsem byla svobodná a ještě navíc učitelka, potloukala po ubytovnách a podnájmech a v jednom hrůzném bytě 4. kategorie v nájmu. Svůj první podnikový byt, ovšem mimo Prahu s dojížděním, jsem získala v 37 letech. Ten jsem pak pracně trojsměnou vyměnila za garsonku na sídlišti v Praze. Zde jsem od svých 44 let. Zprvu patřil byt obci, pak jsme založili družstvo a část paneláku odkoupili, a postupně byty splatili a převedli do os. vlastnictví. Pravdivě říkám, že jsem šťastná, že mám svůj byt, a moc bych si přála, aby to vydrželo co nejdéle. Samozřejmě koukám i dopředu a ráda bych volila variantu v domě s peč. službou nebo v takovém komplexu bytů, jako je třeba v Luštěnicích, kde na sklonku života žila naše známá Olinka. Bohužel však v době odchodu tam již začala trpět Alzh.chorobou a ztrácela samostatnost, takže si toho krásného bydlení moc neužila. Vše samozřejmě záleží hlavně na zdravotním stavu a na financích.

Hani, krásné vyznání lásky Vendíkovi...zase mám slzy na krajíčku... :-)

Moc hezky napsaný článek, který mně dohnal k slzám. I když to dopadlo dobře, tak při představě, co by-kdyby.......A takových psích osudů je v dnešní době nespočet. Mnohokrát přemýšlím o tom, zda lidé jsou lidmi...Někdy se totiž chovají hůře jak dravá zvěř.

Jste pěkně "ohnivá" žena a umíte to velmi decentně "předložit".

To je hezké, jak rozeznáš Bolka od Lolka? Evi, zkus je v létě skamarádit s našimi šneky. Pozdravuji kočičky i pejska.

To je úplně snová vycházka. Krásné záběry.

Úložiště zkrachuje a máme po uložených datech i fotkách - lepší je vše ukládat na externí disk.Ten můžeme v případě potřeby přenést kamkoliv.

Při své návštěvě Vietnamu mně překvapilo co všechno jsou vietnamci uvařit, upéci a sníst.Viděla jsem i přípravu hadů (neochutnala jsem) ale různé polévky či grilované pochoutky jsme všichni ze zájezdu jedli na ulicích. Nikdy jsme neměli žádné zažívací potíže a jídlo bylo chutné. Lidé jsou velmi skromní a milí. Projela jsem Vietnam ze severu na jih a všude se mi líbilo. Váš článek je zajímavý.

Děkuji za příjemné nedělní naladění Zuzko! s láskou zdraví květa

Pokud můžu doporučit krmivo, tak já krmím granulemi TASTE OF THE WILD jehněčími. A to jak dospělé pejsky tak také štěňátka. Podotýkám, že mám bílé pejsky a žádný z nich nemá růžové cestičky pod očičkama. Když jdou štěňátka do nových rodin, tak toto krmivo dostávají do začátku od nás a noví majitelé si zatím můžou krmivo objednat. Krmivem krmím už několik let.

Milá Evičko, krásné vyznání lásky člověka k němému kamarádovi. Poznala jsem Bertíka osobně a přiznám se, že mně okouzlil. Svou hravostí, krásným pohledem a oddaností ke své milující paničce. Přála bych všem pejskům tak hezký "psí" život a tak Tobě i Bertíkovi přeji z celého srdce hlavně zdraví a lásku. Doufám, že právě tento článek bude vítězem. U mně ale , už je jeden vítěz a to krásný BERTÍK

Mohlo by to tak skončit, ale také pokračovat. Dobré, Eleno. Hezky se to čte a má to co říct. Ty jsi opravdu literární talent.

Nechci nikde hledat, ale sama od sebe opět nevím. :-) Ale i tak je to pro mě cenné, protože se aspoň něco nového dovím.

Díky moc za procítěné verše, velmi mne oslovily. I já moc často vzpomínám na své drahé zemřelé a s postupem času jich neustále přibývá...

Gratulace Gábině.