Velmi zajímavé .Mám mosty ráda, obdivuji různé konstrukce.To je ale nádhera. Bohužel jsem se ještě plavila... http://www.sverige.cz/oresundsky-most- oresundsbron/

Jana Drbohlavová je herečka, kterou si člověk pamatuje, ale tyhle rodinné vztahy jsou pro mne novinkou. Přeji paní Janě ještě mnoho zdravých let!

Blahopřeji paní Věře Hoškové k úspěchu a děkuji redakci, že se o nás tak neúnavně stará. Přeji jí hodně elánu a sil do dalšího snažení. :-)

Milá Inko, sice jsem Tě nevítala, ale myslela jsem na vás a říkala jsem si: Zdalipak se děvčata dvojčata budou tak hezky usmívat jako na přehlídce ve vile Pellé? Vzpomínám na vás a představuji si, jak žijete v chaloupce uprostřed přírody. Budu ráda, když se s vámi zase někdy uvidím. Inko a Míšo, hodně zdraví a hezký adventní čas.

Byla jsem nejmladší ze tří sester,tak jsem při vaření obstarávala"přines a odnes".Vařit jsem se naučila až jsem měla svoji domácnost.Seš dobrá,že se takhle věnuješ vnoučatům,já takovou trpělivost nemám.

Paní Nadio, úžasné, nádherné.. děkuji Vám.

K 40. výročí uvedení seriálu Chalupáři vyšel sešit vyprávění, doplněný DVD, vydal ho Blesk, ale není to žádná drbárna. Vzpomínky těch, kteří ještě žijí, na tehdejší situaci, na natáčení a již nežijící kolegy. V roce 1975 už byla situace ztracená a seriál alespoň trochu zmírnil nespokojenost lidí. Líbil se, protože nebyl nijak ideologicky přemrštěný.

Jano, článek mne pobavil a zasmála jsem se, podobné znám také, prima a díky.

Téma, které žiji. Naštěstí jsme oba byli svými rodinami, včetně partnerových rodičů a všech našich sourozenců přívětivě přijati. Své rodinné příslušníky se snažíme oba přijímat stejně. Jsme od sebe vzájemně dost vzdáleni, takže nedochází k nedorozuměním, i když určitě na obou stranách by mohly a nepochybně jsou nějaké výhrady. Třeba já teď mnohem méně navštěvuji své dcery a vnoučata, což jim nepochybně vadí, že nejsem kdykoliv k mání, jak jsem byla dřív. To ovšem není pro mě důvod, abych rezignovala na partnerský život, protože si s partnerem rozumíme a je nám spolu dobře. Nejmladší vnučka navíc získala dědečka, kterého by jinak neměla vůbec. Starší už jsou velcí a navíc s dědečkem vyrůstali pod jednou střechou, takže můj parner je pro ně "náhradní dědík".

Krátké, výstižné, potěšující. :-)

Ráda bych viděla na vlastní oči. Ale budu mít ještě někdy odvahu vydat se na Djerbu? V jakém světě to žijeme? Je mi smutno.

Mám tuto herečku docela ráda. Myslím, bohužel, že dnes už má ten úsměv díky plastikám i ve spánku. Přeji jí hodně zdraví.

Nejhorší je , když ještě k tomu prší. Ulice jsou nerovné a řidiči pospíchají, Kaluže stříkají až k domům, chodec nemá kam uhnout. Včera jsem si to užívala.... Ale setkala jsem se při nákupu s ochotou pomoci právě od mladých, vrstevník mě surově odbyl.

Je to správný počin, kdo má nazbyt, přispívá.Hezké, že se zapojí i děti, ale vydělávají na tom většími příjmy řetězce. Ty by měly především banku naplňovat.

V některých e-shopech si j iž určitou dobu objednávám, ale většinou volím ty, které mají v Praze výdejnu (třeba parfums.cz, ve Florentinu). Chodit na poměrně vzdálenou poštu, vystát tam díru a ještě zaplatit za poštovné se mi nelíbí.

Protože už vlastním 1. díl (kdysi výhra), obstarám si v návaznosti i ten druhý, už jsem v něm listovala. Jako zdroj informací je to dobré a poučné.

Oči přecházejí a skoro by mi bylo líto takové krásné houby pokrájet a usušit nebo rovnou sníst ve smaženici. Ale tak to chodí. Letos jsem nebyla na jihu na houbách ani jednou. Zato v Praze si pravidelně kupuji hlívu ústřičnou!

Ano, i pravda může být někdy zlá. A Ty ji tu ze svého moudrého pohledu naznačuješ už hodně dlouho.

Ano, bohužel je to realita. Nechápu lidi, kteří si berou půjčky na to, aby blízkým udělali pod stromkem na Štědrý den radost, a pak to bůh ví jak dlouho splácí... Mám ráda ten předvánoční čas plný shonu, spojený s vůní chvojí, vanilky, prodejem kaprů v kádích, ochutnávek cukroví, ale hlavně setkávání se s přáteli. Já jsem dávno dopekla, snad nepůjdu do pekla.

No a já si myslela, paní Vendulo, že je Měsíc stříbrný. Hlavně, že září.