Ami Zahradníčková
Jsem (stále ještě pracující) babičkou 6-ti vnoučat, miluji život a překvapení...a také svého milého muže.
Moc ráda píšu. Psaní je taková moje oblíbená "terapie", jak si kolem sebe udělat prostor a být na chvilku jen ve svém světě, v daném příběhu, v dané době, která se třeba odehrává před mnoha lety. Je to vlastně takové cestování v prostoru a v čase. Asi nejvíc využívám příběhy z mého života, nebo příběhy, které mi někdo vypráví. Vyhledávám příběhy, které zaujmou a potěší, nebo přiblíží situace, které jsme zažili. Psaním vlastně vytvářím takové album, deníček, který sestavuji na přeskáčku z mých vzpomínek. A to mě baví.
Obec: Nizbor
Hezká překvapení prostě k životu patří a osvěžují jej, tedy to si myslím já, ale nikomu tohle tvrzení nevnucuji. Úplně nejradši překvapuji…
Ami Zahradníčková
Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o vzpomínku na Štědrý den, jak probíhal u nás doma, když jsme byli malí. Byl to pro mě totiž…
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední dobou děje, to už prostě musím ventilovat ven, hlavně v naději, že se mnou…
Píše se rok 1970 a já začínám chodit do první třídy. Vykulená, malinká, vlastně úplně nejmenší ve třídě a navíc krátkovlasá „na kluka“!…
Já a můj tehdy ještě přítel (dnes manžel) jsme se na začátku našeho nového vztahu rozhodli, že spolu strávíme víkend. Byl to další krok,…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných vzpomínek na mládí. Léto bylo tehdy krásné a mysl dospívajícího mladíka byla…
Vyrazit v létě s krosnami do Malé Fatry byl nápad Borka, muže mé maminky. Sdělil nám ho nějak před prázdninami roku 1983 a svou myšlenku…
