V červnu jezdíváme s kamarády na týden na kola. Letos jsme si za základnu vybrali jihočeské městečko Slavonice. Tuto volbu jsem nadšeně uvítala. Dříve jsem zde byla vždy jen na kratičkém výletě, teď se mi nabízela možnost se beze spěchu procházet uličkami tohoto krásného městečka plného renesančních památek, vnímat jeho atmosféru a samozřejmě fotit.
Osudy Slavonic předurčovala jeho poloha na česko-moravsko-rakouském pomezí a křižovatka významných cest z Prahy do Vídně a z Brna přes České Budějovice do Pasova. Původně slovanská osada byla ve 13. století osídlena německými kolonisty. Díky důležité funkci při obraně stezek, rozvoji obchodu a řemesel bohatla a rozrůstala se, až ve století následujícím získala městská práva. Gotické domy měšťanů se soustředily kolem dvou náměstí a na místě staršího kostela vyrostl nový farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Město obkroužily hradbami.
Období největšího rozmachu město dosáhlo za pánů z Hradce v 16. století. Bohatí měšťané, z nichž většina byla tehdy luteránského vyznání, si nechávali svoje domy přestavět v módním renesančním stylu. Každý chtěl dodat svému domu zdání větší výšky vysokým zdobeným štítem a reprezentovat své postavení co nejhonosnější fasádou. Zvlášť oblíbená byla sgrafita. Geometrická ve tvaru psaníček, iluzivní, která vytvářela dojem rámů či jiných prostorových dekorací, nebo figurální, jež zpodobňovala významné osobnosti nebo vyprávěla celé příběhy z bible. Nádheru vnitřních prostor dotvářely obdivuhodné klenby.
Když na český trůn nastoupili Habsburkové, zavedli poštovní spojení mezi Vídní a Prahou. Slavonice získaly další bohatství jako přepřahací stanice.
Po letech blahobytu však přišly roky plné katastrof. Během třicetileté války vyplenila město švédská vojska. Následovala morová rána a v roce 1750 zničující požár. Velkou ranou bylo odklonění poštovní cesty přes Jihlavu a Znojmo. Slavonice ztratily svoje postavení a obyvatelé chudli. Možná díky tomu, že nebyly prostředky na další přestavby, se tu zachovalo tolik renesančních staveb.
Novodobé dějiny města jsou poznamenány nacionalistickými tendencemi zdejšího německého obyvatelstva po vzniku Československa, holocaustem i divokým poválečným odsunem Němců. Město zůstalo izolované v uzavřeném hraničním pásmu, což vedlo k všeobecnému úpadku.
Naštěstí bylo pro svoji vysokou historickou hodnotu prohlášeno v roce 1961 za městskou památkovou rezervaci a otevřeno turistickému ruchu. V současné době byl podán návrh na zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO.
xxx
V den příjezdu do Slavonic jsme hned vyrazili na procházku po městě. Zjistili jsme, že je otevřena vyhlídka z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Po chvilce váhání, zda nemám dát přednost zmrzlině a lavičce v chládku jako moji přátelé, jsem se vydala po točitém schodišti vzhůru. Vstupné tu platí jen ti, kteří zdolají všech 176 schodů. To se mi zadařilo, takže jsem byla ještě celá zadýchaná vpuštěna na ochoz. A tam přišla odměna. Otevřely se mi kouzelné výhledy na obě náměstí, střechy a stříšky, bizarní štíty i zelené okolí města.
I další dny jsem sama nebo s manželem či kamarádkou vyrážela na večerní procházky. Ještě nenastala turistická sezóna, takže náměstí i uličky byly nezvykle tiché a téměř bez lidí.
Největším zážitkem byl večer, kdy město kolem deváté ozářilo večerní slunce. Kostelní věž zezlátla. Slunce pozlatilo sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na kašně. Okna renesančních domů se zatřpytila. A nikde nikdo. Jen já a hlasitě pokřikující rorýsi a vlaštovky, míhající se proti obloze s růžovými obláčky.
Hodně času jsem strávila na Horním náměstí, které je obdobně jako větší náměstí Míru celé obklopené renesančními domy. Tady ale spolu sousedí ty nejvíce zdobené sgrafiti.
Některé fasády jsou doslova portrétní galerií i se jmény zobrazených osob. Na jednom z domů jsem objevila alegorie nebeských těles. Na domě, kde býval pivovar, jsem se snažila uhodnout zobrazené biblické příběhy.
Také toto náměstí má svoji kašnu. Na kolemjdoucí z ní shlíží svatý Florián.
Okolní uličky nabízejí malebná zákoutí.
Na několika místech se zachoval zbytek hradeb a dvě bašty. Druhou zachovanou branou je brána Dačická.
Stranou historického centra se nachází hřbitov se zajímavou kaplí sv. Kříže. Jako vstupní portál k ní použili stavebníci mnohem starší bohatě zdobenou bývalou hřbitovní bránu.
Na svých toulkách jsem často potkávala místní kočičí obyvatelky.
Okolí Slavonic nabízí mnoho dalších zážitků. Milovníky památek jistě zláká nedaleký impozantní hrad Landštejn, nedaleké město Dačice s empírovým zámkem. Přírodní park České Kanada okouzlí hlubokými lesy, romantickými rybníky a roztroušenými žulovými skalkami. U Českého Rudolce můžete spatřit pasoucí se stádo bizonů a ochutnat bizoní steak. Cyklisté mají na výběr množství tras, z nichž některé směřují na zajímavá místa za blízkými hranicemi Rakouska. Jen pár kilometrů je to do Maříže, kde si můžete vyzdobit vlastní keramický hrneček.
I my jsme si během dovolené mnohé z této bohaté nabídky užili a rádi se do tohoto kraje na pomezí Čech, Moravy a Rakouska budeme vracet.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/renesancni-soubor-pamatek-ve-slavonicich
https://www.kampocesku.cz/jpg/files_ic/20_historie.pdf
https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/jihocesky-kraj/ceska-kanada/slavonice
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/renesancni-soubor-pamatek-ve-slavonicich
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/mestska-vez-ve-slavonicich
tip na výlet
