Nahotou zahaleni
Ilustrační foto: Image courtesy of tungphoto / FreeDigitalPhotos.net

Má touha vzrůstá,
ruce se dotýkají,
vyprahlá ústa
k sobě se přimykají,
až do extáze
těla svá proplétáme,
po Mléčné dráze
společně odlétáme.

Proč žít mám sama,
podivné rozhodnutí,
skončit to drama
nikdo mě nedonutí,
držíš mě pevně
v náručí zrcadlení,
dýcháme stejně,
nahotou zahaleni.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
6 komentářů
Miluše Převrátilová
Krásné verše máte Zuzano, a nejen tyto. V každém z nás je tolik touhy, lásky a neuskutečněných snů, které Vy umíte poeticky vyjádřit . Zbývá jenom dodat, ať se nám vše plní !
Jana Šenbergerová
Nádherné!
Jitka Chodorová
1+++
Jarmila Peerová
Jako vždy krásné,romantické,plné lásky a touhy....
Jiří Libánský
Někdy člověk nepozná, kde končí Tvůj život a začínají Tvé verše a naopak. Je nějaká taková hranice?
Olga Štolbová
Zuzko díky, zase jedna úžasná....